Od obchodní války k "období temna"

Kde ležela Trója?

Hradby hrdinů • Heinrich Schliemann věřil, že objevil místo, kde stála Trója. Jeho domněka nabyla přesvědčivosti, když v roce 1893, tři roky po Schliemannově smrti, stanul hrdě jeho kolega Wilhelm Dörpfeld na hradbách velkého města, které odkryl.

Řadu staletí poté, kdy Homér ve svém eposu Ílias vyprávěl příběh o posledních dnech trojské války, lidé o existenci Tróje pochybovali. Příběhy o řeckých hrdinech Achillovi a Aiantovi, trojském králi Priamovi a krásné Heleně ze Sparty, jejíž útěk válku vyvolal, byly považovány za pouhé legendy, které přikrášlili pozdější spisovatelé, jako byl například římský básník Vergilius, jehož hrdinský epos Aeneis sleduje počátky Říma až k pádu Tróje.

Vždycky však existovali lidé, kteří byli přesvědčeni, že Homérův epos vychází ze skutečného místa. Jeho přesná znalost rozlehlé pláně, kde se řeka Skamandros vlévala do moře, a jeho popis Tróje naznačují, že znal vyprávění lidí, kteří tam byli, ačkoli tam osobně nikdy nezavítal. Teprve v 19. stol. byli provedeny první vážné pokusy určit polohu Homérova města.

Heinrich Schliemann

Úspěch se dostavil v roce 1870, kdy německý archeolog Heinrich Schliemann začal odkrývat naleziště na pahorku Hissarliku, ležícím na tureckém pobřeží poblíž Dardanel. Prokopal se sedmi různými úrovněmi městského osídlení do hloubky 15-ti metrů a nalezl pozůstatky vyspělé civilizace, jež pravděpodobně zanikla v ohni.

Dnes se všeobecně soudí, že Hissarlik byla Trója. Město, které Schliemann označil za Homérovu Tróju, však byla malou pevností v době bronzové. Ta byla postavena o více než 1000 let dříve, než mohlo dojít k trojské válce.

Zlatý poklad • Mísy, dýky, poháry na víno a šperky našel Schliemann v troskách města o tisíc let stašího, než byla Homérova Trója. Jeho manželka Sofie má na hlavě jednu z překrásně tepaných zlatých čelenek, pocházejících z tzv. pokladu krále Priama.

Archeologové dnes považují za Priamovu a Hektorovu Tróju zbytky pozdějšího města, které překrývalo bývalou pevnost. Toto město, jež mělo mohutné hradby a věže, zničil požár kolem roku 1250 př.n.l., což je přibližné datum, kdy došlo k trojské válce.

Německý geolog dr. Eberhard Zangger v roce 1992 prohlásil, že Trója a zmizelé město Atlantida byly jedno a totéž místo. Svou teorii založil na podobnosti mezi Homérovým popisem Tróje a Atlantidou, jak ji vypodobnil řeckému státníkovi Solónovi jistý egyptský kněz a později zaznamenal Platón. Zanggerova domněnka se však nedočkala všeobecného přijetí.

Jak vznikl příběh o "dřevěném koni"?

Rampu, kterou objevil Heinrich Schliemann, považovali archeologové mylně za nakloněnou plošinu, po níž Trójané odtáhli koně do města. Skutečnost je však taková, že epizoda s koněm patří v Homérově popisu obléhání Tróje k těm, které žádným archeologickým nálezem nelze dokázat.

Vypravěč • Slepý řecký básník Homér napsal příběh o dutém koni a jeho ozbrojeném lidském nákladu.

Homérova Ílias končí smrtí Hektora a pohřebními slavnostmi dlouho před vypleněním Tróje, takže o koni v ní není ani zmínka. V Homérově dalším eposu Odysseia však tuto událost letmo popisuje putující hrdina Odysseus. Nejúplnější popis, v němž hlavní roli hraje trojský hrdina Aeneas, podal téměř 1200 let poté v 1. stol.př.l. Vergilius.

Vykladači, kteří odmítají přijmout doslovnou pravdivost příběhu o dřevěném koni, vysvětlují popis této události z per dávných spisovatelů různě. Jedna teorie praví, že kůň byl jakousi obléhací věží nebo beranidlem, použitým proti městským hradbám. Ačkoli v době bronzové k obléháním docházelo, neexistuje jediný důkaz o tom, že se při nich používali obléhací prostředky. Podle další teorie Homér hovoří o lodích jako o "mořských ořích" - dřevěný kůň mohl tedy představovat řecké loďstvo.

Milující žena • Helena hledí zamilovaně na svého manžela Meneláa. Řekové ji zbožňovali pro její nevýslovnou krásu.

Jedno z možných vysvětlení je, že koně, kterého Trójané odtáhli do města, použil Homér jako symbol vyjadřující způsob jakým na sebe Trójané přivolali záhubu. Egypťané měli příběh o vojácích, propašovaných do města, které obyvatelé omylem považovali za dary. Příběh o dřevěném koni mohl vycházet z této historky.

Proč vypukla Trójská válka?

Podle řecké legendy začala trojská válka proto, že Paris, jeden z 50-ti synů trojského krále Priama, uprchl s krásnou Helenou, manželkou spartského krále Meneláa. Řekové pro ni vyslali vojsko, které obléhalo město celých deset let, až nakonec použilo lsti s dřevěným koněm a město vyplenilo.

Oddaná milenka • Helena předstupuje před krále Priama po svém útěku s jeho synem Paridem, což vedlo k obléhání Tróje.

Podle historiků je možné tento konflikt pravděpodobně považovat za poslední z řady obchodních válek mezi mykénskými Řeky z pevniny a Trójany, kteří kontrolovali obchod s vlnou, obilím a mnohým dalším zbožím, dováženým přes Černé moře a Dardanely. Patrně snaha prolomit tento ekonomický tlak přiměla vládce mnoha řeckých měst k tomu, aby spojili svá vojska a pustili se do nákladné vojenské akce za mořem.

Homérovi Řekové, podobně jako vikinští nájezdníci o 2000 let později, podnikali rychlé loupeživé výpady, ale zřídka organizovali výpravy takového rozsahu, jako byla trojská válka.

Co následovalo po trojské válce?

Po roce 1250 př.n.l. - kdy došlo pravděpodobně k vydrancování Tróje - nastalo v oblasti Egejského moře období temna, které trvalo přibližně čtyři staletí. Někdy kolem roku 1100 př.n.l. také zaniklo slavné řecké město Mykény. Pozdější tradice vypráví o nájezdech a stěhování, které v té době nastaly; hlavní příčinou mohly ovšem být vnitřní neshody a vzpoury. Soudě podle odkrytých nalezišť, klesl v 10 stol. př.n.l. počet obyvatel Řecka přinejmenším na polovinu.

Zlatý poklad • Zlatou posmrtnou masku vousatého krále pocházející přibližně z roku 1500 př.n.l. objevil Heinrich Schliemann v hrobech v Mykénách. Našel také býčí hlavu ze zlata a stříbra.

Bylo to velice bouřlivé období přechodu z doby bronzové do doby železné. Kolem roku 1000 př.n.l. začali Athéňané kolonizovat ostrovy v Egejském moři a pobřeží Malé Asie. Koncem 10 stol. nastalo oživení ve výrobě keramiky, které znamenalo příchod geometrického slohu, kdy byly vázy a nádoby zdobeny geometrickými tvary.

Řekové začali datovat své dějiny od roku 776 př.n.l., kdy se konaly první olympijské hry. Bylo to přibližně období, kdy psal Homér a féničtí obchodníci přinesli Řekům abecedu. Kolem roku 730 se vyrývaly na keramiku verše v hexametru - kterým psal i Homér - a je docela možné, že verše tohoto velkého básníka již kolovaly mezi lidmi.

Trója v tureckém Hissarliku