Bitva u Chlumce a Přestanova (1813)

29.-30.8.1813 u Přestanova a Chlumce
16.-17.9.1813 Bitva u Varvažova

Pomník k výročí bitvy u Chlumce

V souvislosti se stým výročím bitvy u Chlumce roku 1913 byl postaven 24m vysoký tzv. Jubilejní pomník k uctění památky rakouských vojáků. Návrh pomíku vytvořil architekt Julius Schmiedel.

Mírně se zužující válec je tvořen třemi vrstvami. Vnější plášť je z čedičových kvádrů, vnitřní nosné zdivo je cihlové, výplň mezi nimi tvoří vápenito-hlinitá směs. Kopule vnitřní místnosti je zdobena freskami K. Krattnera.

Sochu lva na vrcholu pomníku vytvořil Adolf Mayer. Socha je snýtována z bronzového plechu a vyztužena ocelovou konstrukcí.

Traduje se, že když byl tvůrce sochy při slavnostním otevření pomíku upozorněn na nepřirozený postoj lva, (přední i zadní nohy u sebe), zastřelil se v Přestanově u hromadného hrobu vojáků padlých ve vzpomínané bitvě.

Odhalení pomíku bylo význačnou událostí. Slavnosti 30. srpna 1913 se zůčastnil arcivévoda Karel, zastupující císaře Františka Josefa I., místodržitel Thun, zástupce císaře Viléma a německé armády, příslušníci téměř veškeré české šlechty a řada dalších významných osobností.

V roce 1992 byl pomník na náklady obce Chlumec opraven, neboť mu hrozilo zřícení. Okolí bylo uvedeno do podoby co nejblíže původnímu vzhledu.

Ruský pomník bitvy roku 1813 (Přestanov)

Byl postaven podle návrhu P. Nobileho na počest hrdinného boje ruských vojsk proti napoleonskému sboru generála Vandamma ve dnech 29.-30.8.1813 v bitvě u Chlumce. Na vrcholu pomníku - bohyně vítězství Niké.

V závěrečném období napoleonských válek se dnech 29.-30. srpna 1813 v okolí Přestanova, Strádova a Chlumce odehrála největší bitva na území Čech.

Hlavní (česká ) armáda, která ve dnech 26.-27. srpna 1813 utrpěla porážku u Drážďan, ustupovala pod tlakem francouzských vojsk přes Krušné hory do Čech. Francouzský elitní sbor generála D. Vandamma měl na Napoleonův rozkaz obklíčit ustupující spojeneckou armádu v horách a zabránit jí v ústupu. Pravé křídlo Hlavní (české) armády, složené z ruských vojsk, bylo přinuceno dne 28. srpna 1813 svádět těžké ústupové boje s nepřítelem na silnici vedoucí z Pirny do Teplic, které vyvrcholili bitvou u Chlumce.

Rozhodujícím dnem bitvy se stal 29. srpen 1813, kdy ruská 1. gardová pěší divize a několik řadových ruských pluků (10600 mužů a 25 děl) odolávaly v průběhu dne pěti silným útokům Francouzů (25000 mužů a 66 děl). Nehledě na početní převahu nepřítele podařilo se ruským vojákům nepřítele zastavit a uzavřít mu cestu do nitra Čech. Ruští vojáci dokázali nejen zadržet nepřátelský sbor u Chlumce, ale umožnili i Hlavní (české) armádě ustoupit bez větších ztrát přes Krušné hory do okolí Teplic a tím vytvořily podmínky pro získání početní převahy spojenců 30. srpna 1813. Proto jednotky Hlavní armády (50000 mužů) mohly prořídlý Vandammův sbor téhož dne snadno obklíčit a zlikvidovat.

Vítězstvím u Chlumce dosáhli spojenci významného vojensko-politického obratu v průběhu celého podzimního tažení, a to i přesto, že bitva byla jen dílčím vítězstvím nad Napoleonovou armádou. Úspěch Hlavní armády u Chlumce byl téměř ve stejném období posílen vítězstvím Slezské armády u Katzbachu a Severní armády u Grosse Beerenu. Z hlediska vojenského tyto tři úspěchy spojenců výrazně změnily strategickou situaci na celém válčišti v jejich prospěch, a jak se ukázalo později, připravily i vhodné podmínky pro Napoleonovu porážku v říjnu 1813 v bitvě národů u Lipska.

Na počest hrdinství ruské 1. gardové pěší divize byl na místě, kde garda bojovala, postaven v letech 1835-1837 pomník podle návrhu vídeňského architekta Petera de Nobile (1774-1837), představující bohyni vítězství Niké. Byl odlit z české šedé litiny v Komárovských železárnách u Hořovic. Asi 150m za pomníkem, směrem ke Strádovu, je uprostřed malého hájku společný hrob vojáků různých národností, padlých ve dnech 29.-30.8. 1813 v bitvě u Chlumce.

V roce 1945 tímto prostorem spěchala na pomoc bojující Praze opět ruská vojska, tentokrát legendární 3. gardová tanková armáda generála P.S. Rybalka. Sovětští tankisté uctili památku svých slavných předků položením věnců k ruskému pomníku.

Pomník u Varvažova

Francouzské vojsko se po porážce u Chlumce 29.-30. srpna 1813 znovu pokusilo proniknout do Čech. Sám francouzský císař Napoleon I. ve dnech 16.-17. září 1813 řídil boje svých jednotek od nakléřovského kostela. Zásluhou vojsk spojenecké koalice pod vedením maršála Schvarzenberga došlo v oblasti Varvažova k porážce francouzských vojsk. Hlavní zásluhu na tom měly rakouské oddíly generála Colloredo-Mansfelda. Vítězství spojeneckých vojsk u Varvažova bylo předzvěstí porážky napoleonských vojsk u Lipska 16.-18. října 1813.

Na počest hrdinů a hrdinských činů generála Jerolíma Václava Colloredo-Mansfelda byl slavnostně odhalen 17. září 1825 litinový památník opatřený oslavnými nápisy: Nepřátelům strašný - Vlasti a přátelům příliš záhy odňat - Rakouská armáda jednomu ze svých vůdců na poli slávy - Varvažov 17. září 1813.

Závěrečný nápis vypovídá o místě vzniku pomníku: Odlito ve slévárně Karla Egona, knížete Fűrstenberga v Novém Jáchymově, Rakovnický kraj v Čechách.

Vpředu na podstavci spočívá lev, nad ním se tyčí obelisk s portrétním medailonem oslavencovým, válečnými emblémy a životními daty 30. března 1773 - 23. července 1822 a rodovým erbem.

Obelisk vrcholí rakouským dvouhlavým orlem s vavřínovým věncem.

Autorem ideje pomníku je zřejmě podplukovník Querlond, autorem plastické části pomníku je Václav Prachner.

Prvním strážcem pomníku se stal válečný vysloužilec Josef Beran. Za obydlí mu sloužil domek postavený naproti rakouskému pomníku vedle hostince Stará pošta.

Přeji hodně zážitků z výletu!

Mapa Chlumce, Přestanova a Varvažova On-line.